Rozpočet lze chápat jako plán hospodaření obce či města na jeden kalendářní rok. Sestavuje se na základě očekávaného vývoje obce a ekonomiky. V průběhu roku může docházet k úpravám rozpočtu prostřednictvím tzv. rozpočtových opatření, které slouží k provedení změn v některých částech rozpočtu. Zpravidla se jedná o přesuny částek mezi jednotlivými položkami rozpočtu, reakci na neočekávané události nebo korekci podle aktuálního vývoje situace (např. výběr daní). Rozpočet i rozpočtová opatření schvaluje zastupitelstvo obce.
Během roku jsou všechny uskutečněné finanční operace zaznamenávány v účetnictví a na jednotlivých položkách rozpočtu pak lze sledovat aktuální plnění příjmů a čerpání výdajů. Údaje o skutečnosti se aktualizují 1x měsíčně po provedení měsíční účetní závěrky, zpravidla v první polovině následujícího měsíce.
Rozklikávací rozpočet umožňuje přehledně ukázat strukturu rozpočtu (odkud plynou příjmy a za co se utrácí) a porovnávat plány se skutečností. Je také možné sledovat strukturu a vývoj rozpočtu za několik let.
Obce a města člení svůj rozpočet podle dvou hledisek. Příjmy i výdaje se tak zařazují do kategorií jednak podle oblasti působení (členění dle odvětví) a podle charakteru činnosti (členění dle druhu).
Všechny výdaje a většina příjmů musí být začleněny současně podle odvětví i druhu. Pro příjmy, které pocházejí výhradně z jiných veřejných rozpočtů (stát, kraj…), se používá pouze členění dle druhu.
Stranou od příjmů i výdajů stojí některé finanční operace. Jedná se především o úvěry a jejich splácení a případně spotřebu peněz našetřených v minulosti nebo vytváření peněžních rezerv do budoucna.
Rozdíl mezi rozpočtovanými příjmy a výdaji se nazývá saldo rozpočtu. Pokud jsou naplánované příjmy vyšší než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Z kladného ani záporného salda však nelze automaticky odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření obce či města je mnohem složitější a saldo rozpočtu je pouze jedním z podkladů.
Kladné saldo znamená, že v rozpočtu je přebytek příjmů. Tyto prostředky mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti (splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje) nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů.
Záporné saldo znamená, že v rozpočtu je přebytek výdajů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů (např. na výstavbu) nebo obec využije finanční prostředky uspořené v minulosti. Záporné saldo neznamená špatné hospodaření. Může se jednat například o situaci, kdy v jednom roce obec prodá pozemky (získá tak naplánovaný rozpočtový přebytek) a v dalším roce pak tyto prostředky použije na výstavbu nové mateřské školy (v tomto roce tak bude mít záporné saldo rozpočtu).
Rozklikávací rozpočet umožňuje porovnat vývoj v rámci několika let (v závislosti na poskytnutých datech nyní je to možné od roku 2011). Toto porovnání je pouze orientační, protože údaje mohou být zkresleny změnou metodiky účtování v jednotlivých letech. Pokyny pro členění příjmů a výdajů se průběžně mění, může tedy docházet k poměrně významným rozdílům v náplni jednotlivých položek rozpočtu.
V rozpočtu a zejména v zaúčtování uskutečněných finančních operací se vyskytují případy, kdy dochází k přesunu financí mezi dvěma účty ve vlastnictví obce. Tyto operace jsou zaúčtovány jednak jako výdaj, tak i jako příjem. Někdy se jedná o poměrně velké částky, jejich zahrnutí by ovlivňovalo celkový pohled na rozpočet i na plnění a čerpání v jednotlivých položkách. Proto jsou ve výchozím stavu tyto operace filtrovány a rozpočet (i skutečnost) je od jejich vlivu očištěn. Tento postup se nazývá konsolidace. Pomocí přepínače lze konsolidaci vypnout.